Už jako malá holka jsem si velice ráda hrála. Ale na tom není vůbec nic divného, když se malé dítě chce hrát. Jenomže u mě bylo zvláštní to, že jsem si hrála s takovými věcmi, které nikdo ani nečekal. Neměla jsem ráda hračky, je to třeba plyšové anebo panenky, spíše ráda takové hry jako například šachy. Anebo pexeso a tak podobně. Třeba Člověče nezlob se anebo dáma byly také moje oblíbené. Nebo že jsem si také velice moc hrála s šipkami. Právě k sedmým narozeninám jsem dostala takový krásný elektronický terč i deset skvělých barevných šipek. Ani nevíte, jakou jsem měla radost.

I šipky jsou prima.

Vždycky mě tohle bavilo, protože jsem byla velice akční. Takže ve škole mě také velice bavil tělocvik a také takové hry, které jsme hráli se školou. Proto jsem také chodila na sportovky. Víte vůbec, stojí jsou sportovky? Je to takový kroužek pro děti, který mě opravdu hodně bavil. A stále často jsme se tam hýbali a hráli jsme různé sportovní hry, takže jako malá holka jsem se v tom velice viděla a bavilo mě to. A potom, když jsem nastoupila na střední školu, tak mně také hry neopustili. Přihlásila jsem se do kurzu šachu. Protože šachy mě opravdu hodně baví a musím uznat, že šachy jsou opravdu hodně na přemýšlení.

Šachy mě baví.

Dokáži třeba se svým partnerem sedět v sedm hodin u šachu. Sice já vím, že se to někdy hraje i tři dny v kuse, kdy jsou třeba nějaké turnaje. Jenomže mi věřte, že mě stačí pět šest hodin hrát šachy a už jsem unavená, že potom s tím třeba i patnáct hodin v kuse. Je to velice náročné ä z šachů vás třeba mohou také bolet oči, což je potom veliká škoda. A jaké hry baví vás? Nebo patříte k těm lidem, které baví jenom koukat na televizi nebo si hrát na mobilním telefonu? Jistě, je to moderní, mobilní hry, ale také hrát klasiku je velmi pěkné.  A co se týče klasických her, tak také občas hrajeme pexeso.